AROMAFAUNA

AROMATERAPEUTICKÉ VETERINÁRNÍ PŘÍPRAVKY

Pomocníci při péči o kopyta u koní

20.04.2017

Pomocníci při péči o kopyta u koní

Pomocníci při péči o kopyta u koní

Kopyto není jen tak nějaká „bota“, o kterou se není třeba starat-je to složitý orgán, do kterého se promítá úroveň péče o celé zvíře. Zajímavé je, že vývojově se vlastně jedná o analogii našeho prstu a nehtu. Kromě zprostředkování pohybu je důležité i pro funkci kardiovaskulárního systému (funguje jako pumpa podporující návrat žilní krve do srdce) a pro správný metabolismus. Udržet kopyta zdravá je tak pro chovatele koní důležitým úkolem.


Zásadní je péče o kopyta ve spojení s odpovídající zoohygienou stání (škodlivá může být vysušená podestýlka nebo naopak čpavek při nedostatečném odklizu a čištění), dostatkem pohybu zvířete a správným krmením. Škodlivé je i extrémní mechanické přetěžování. Vliv má samozřejmě i dědičnost. Péče spočívá v pravidelných úpravách kopyt, případně ve zvláčňování výživnými mastmi (často s lanolinem) nebo oleji a ochraně kopyt před škodlivými vlivy vnějšího prostředí.


I při péči o kopyta nám mohou být dobrými pomocníky éterické oleje. Účinné látky jsou malé molekuly, které dobře pronikají rohovinou a účinkují tak i v hlubších strukturách. Využijeme je nejen při preventivním ošetřování, ale i při hnilobě kopyt, nemoci bílé čáry či abscesech. Mezi chovateli koní je oblíbený zejména olej z dobromysli obecné (Origanum vulgare) a kajeputu střídavolistého (Melaleuca alternifolia), které jsou díky svým antimykotickým a antimikrobiálním vlastnostem využitelné při hnilobě kopyt i nemoci bílé čáry. Koně je většinou velmi dobře snáší. Při léčbě obou nemocí jsou vhodné i esenciální oleje z hřebíčku (tlumí zároveň bolest), rozmarýnu, eukalyptu úzkolistého, citronu či tymiánu. Možné je aplikovat 2-4 kapky esenciálního oleje přímo na postižené místo několikrát denně nebo jednou denně nakapat na savý materiál, přiložit a zabandážovat. Další možností jsou i oplachy kopyta. Vždy je však potřeba zaměřit se na primární příčinu těchto změn

 

Hniloba kopyt (střelky), angl. hoof trush, spočívá v rozvoji škodlivých mikroorganismů (např. bakterie Fusobacterium necrophorum) na základě jiných predispozičních faktorů (špatná údržba a čištění kopyt, chybné úpravy kopyt, vrozené abnormality, nedostatek pohybu, špatná zoohygiena).


Při onemocnění bílé čáry (angl. white line disease, hoof rot, foot rot, seedy toe), neboli onychomycosis, rovněž dochází k uplatnění mikroorganismů na kopytě již poškozeném z jiných příčin (rány v rohovém pouzdře kopyta, chronická laminitida, otlaky, abnormality kopyt-a následná separace kopytní stěny, poškozená rohovina při chovu ve špatných hygienických podmínkách-nevhodný stav podestýlky). Jedná se o rozklad keratinu, který je charakterizován rozvolněním spojení v hraniční oblasti mezi vrstvami rohoviny kopytní stěny. V tomto prostoru se pak mohou množit mikroorganismy, které by sem jinak neměly přístup. Změny způsobují plísně zřejmě ve spojení s bakteriemi. Konkrétní původci přesně určeni nejsou, ale hovoří se o bakteriích rodu Pseudomonas, klostridiích, stafylokocích, plísních Trichophyton, Geotrichum, Aspergillus, Csopulariopsis, Scedosporium, kvasinkách Candida atd. Při léčbě je potřeba odstranit uvolněno rohovinu a aplikovat antisepticky působící přípravky, popř. provést další podkovářské práce.


Pro dozrání abscesu je vhodné provádět teplé koupele kopyta s esenciálními oleji (tea tree, levandule, dobromysl) a s epsomskou solí. Po provalení abscesu aplikujeme tyto oleje v 2% ředění rozpuštěné v nosných olejích (jojoba, mandlový, olej ze semínka z hroznového vína).


V současnosti připravujeme novou řadu přípravků určených právě pro péči o kopyta, které musí být schválený Ústavem pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv. Ale samozřejmě i při chovu koní lze využít desinfekci FAUNA DESINF s laboratorně prokázaným širokým spektrem účinku.

MVDr. Alena Vaníčková, Ph.D.

 

Literatura:
Kuwano, A. Yoshihara, T. Takatori, K. Kosuge, J. Onychomycosis in white line disease in horses: pathology, mycology and clinical features. Equine Veterinary Journal, 1998, 26, 27-35
Petrov, K. K. Dicks, L. M. T. Fusobacterium necrophorum, and not Dichelobacter nodosus, is associated with equine hoof thrush. Veterinary Microbiology, 2013, 161, 350-352
Redding, W. R, O'Grady, S. E. Nonseptic Diseases Associated with the Hoof Complex: Keratoma, White Line Disease, Canker, and Neoplasia. Veterinary Clinics of North America: Equine Practice, 2012, 28, 407-421
Wynn, S. G. Fougére, B. J. Veterinary herbal medicine. 1. vydání, St. Louis, Missouri: Elsevier, 2007, 411-440, ISBN(13): 978-0323-02998-8