AROMAFAUNA

AROMATERAPEUTICKÉ VETERINÁRNÍ PŘÍPRAVKY

Obvyklé problémy čerstvých majitelů asistenčních psů

14.01.2016

Obvyklé problémy čerstvých majitelů asistenčních psů

Majitelé asistenčních psů se v prvních měsících společného soužití s novým společníkem běžně setkávají s různými problémy. Některé jsou specifické pro určitou dvojici, jiné se běžně opakují téměř u každého. Pojďme se blíž podívat na několik z těch obvyklých.

 

Tloustnutí psa.  Při výcviku je pes kromě samotného výcviku i psychicky co nejlépe rehabilitován, aby byl klidný a vyrovnaný. Protože pes je smečkový tvor, jednou z nejpřirozenějších činností, která pomáhá udržet jeho duševní rovnováhu, je pohyb. Psi v přírodě ve smečce stále někam chodí, za potravou nebo na obhlídku teritoria, mají to v sobě zakódované, proto je to pro ně velice přirozené a psychicky je to uvolňuje. Kromě toho procházky s trenérem pomáhají budovat a udržovat silnou vazbu psa na trenéra a připravují tak základ pro budoucí silnou vazbu na klienta. Prostě - ve zdravém těle zdravý duch.

 

   Když je pes předán klientovi, ten často nemá možnost, podnikat tak dlouhé procházky, jak tomu bylo u trenéra. Z hlediska psychiky psa to není na závadu, pes už je vyrovnaný a stabilizovaný.  Ale snížená dávka pohybu často způsobí, že pes začne tloustnout. Klient si toho většinou ani nevšimne, upozorní ho na to až trenér nebo veterinář.


   Řešení tohoto problému je při tom poměrně jednoduché, i když ne právě rychlé. Pokud nárůst hmotnosti psa není velký, stačí snížit denní dávky jídla. Když je ale třeba ubrat víc a pes by měl stále hlad, je dobré přejít na jiný druh krmení, třeba od stejné značky, ale takový, který je určený na diety. Většinou jsou tyhle druhy krmení označovány jako „weight control“ nebo „light“.

 

   Dalším důvodem nárůstu hmotnosti psa je obvykle hojné podávání pamlsků psovi. Ať už při secvičování s klientem, nebo jen tak, z lásky a přízně, v čemž vynikají hlavně děti.

 

   Řešení je opět jednoduché. Přestaňte dávat psovi jiné pamlsky, než granule používané na krmení. Ráno připravte do kelímku denní krmnou dávku, odeberte z ní dostatek granulí, které použijete jako pamlsky na celý den a víc pamlsků pes prostě nesmí dostat. Zbytek granulí pes dostane jako normální jídlo. Tak budete mít přesnou kontrolu toho, co pes za celý den sní. Výsledky v podobě správné kondice psa se dostaví..

 

Přestane fungovat poslušnost. Po předání psa klientovi všechno funguje perfektně, pes poslouchá a pracuje. Klient je nadšen, postupuje ve sžívání se psem mílovými kroky vpřed. Z nadšení  z nového parťáka zahrne psa láskou a z lásky mu začne povolovat různé ústupky ve společném životě. Proti původnímu předsevzetí si najednou pes smí lehat na pohovku, na přivolání nemusí přijít na první zavolání a při chůzi u nohy na vodítku se mu nějaké to zatahání sem tam promine. Každý pes si nového vůdce smečky trochu testuje a tady mu najednou začne rozšiřování životních mantinelů procházet. Zpočátku se uvolněné mravy  omlouvají, protože je to přece náš nový miláček a tomu se něco promine, ale po čase to začne vadit a klient volá SOS trenérovi.

    Řešením je dopřát sluchu radám trenéra a před láskou ke psovi začít upřednostňovat především důslednost, trvat  na provedení všech povelů do konce a přesně, ve vztahu se psem nastolit především respekt a důvěru. Lásku nechat až na odpočinek po práci. A na základě takhle upraveného vztahu se psem pravidelně cvičit poslušnost, nejlépe každý den chvíli a podle rad trenéra. Pes se pak rychle dostane do správných kolejí a zase poslouchá tak, jak byl vycvičen. A u toho už zůstane..

 

   Málo kdo používá v praxi všechny prvky asistence. Na počátku, v průběhu sžívání se psem, si klient pravidelně užívá asistenční páci s novým kamarádem. Jenže časem přestane využívat některé úkony, které je pes schopen dělat, protože je  v běžném životě příliš nepotřebuje, i když k nim byl pes vycvičen. A protože v každém zdravém živém organizmu funguje vnitřní útlum, pes začne ty nepoužívané dovednosti zapomínat. Ale nikdy nevíte, co se kdy bude hodit, třeba i ty zrovna nevyužívané cviky. Proto, stejně jako u poslušnosti, doporučujeme i u asistence jednou za týden, nebo aspoň jednou za uherský rok, se psem procvičit všechny cviky asistence, ke kterým byl pes vycvičen. Tak si všechny dovednosti podrží po celý život a v případě potřeby budou k dispozici, jako když se najdou.

 

Pes představuje víc práce, než pomoci. Začátek soužití s asistenčním psem je těžký. Najednou je třeba se starat o nového člena rodiny, který je navíc na klientovi zcela závislý a v sebeobsluze nesamostatný, několikrát za den je třeba s ním chodit ven, pečovat o jeho čistotu a cvičit s ním. Navíc v té době ještě není úplně jasné, jak bude každodenní soužití  s ním vypadat a jak bude vypadat běžné využívání jeho služeb. V prvních týdnech se zdá, že vlastnictví asistenčního psa přináší víc starostí a práce, než užitku, a někteří klienti jsou z toho  dost nejistí.

 

  Rada a řešení  jsou zase jednoduché: Vydržte a snažte se řešit předchozí, výše u vedené problémy, nejlépe ještě dřív než nastanou. Prošli si jimi všichni  zkušení majitelé asistenčních psů, tak se nebojte, že to nezvládnete. Ono se to brzy podá. Tihle lidé, zkušení v soužití s asistenčními psy,  by ván jistě všichni potvrdili, že to stojí za to.

 

Ivan Benda