AROMAFAUNA

AROMATERAPEUTICKÉ VETERINÁRNÍ PŘÍPRAVKY

Jak si domů přivést (a přivézt) psa z útulku

23.05.2017

Jak si domů přivést (a přivézt) psa z útulku

Kolem sebe potkávám dost lidí, kteří nemají svého psa od štěněte, ale získali ho staršího, z útulku, nebo od jiných lidí, kteří ho už mít nemohli. Je to dobře. V naší zemi je hodně psů, a proto je jich i hodně bezprizorných, a ti si určitě zaslouží najít nový domov. Noví majitelé takových psů  často zmiňují problémy v chování, které si jejich pes přinesl s sebou, od původních majitelů. Chci vám nabídnout několik postupů a rad, jak přenesení takových nešvarů v chování předejít a příchod staršího pejska do rodiny pro oba co nejlépe zvládnout.

 

   Nevybírejte si pejska jen podle vzhledu a už vůbec ne jen podle fotografie na internetu, snažte se o něm co nejvíc informací zjistit od zaměstnanců útulku nebo od původních majitelů a buďte připraveni odjet z útulku bez psa. Z toho důvodu také raději nejezděte vybírat pejska s dětmi. Pokud nejste zkušení, nevybírejte si psa „jako výzvu“ s tím, že to bude boj, ale vy to zvládnete. Vyberte si psa, se kterým je vám od začátku příjemně. A neberte si pejska jen ze soucitu, všichni mají krásné oči a taková volba by vás oba mohla přivést do nesnází. Možná by tomu pejskovi mohlo být lépe u někoho jiného, kdo si s ním lépe porozumí.

 

   A když už si psa vyberete a vydáte se s ním domů, mějte na paměti, že následujících pár dnů je pro vaše budoucí soužití nejdůležitějších.

 

   Zásadná rada, pro mnohé možná nezvykle znějící, zní: Nenechávejte pejskovi čas „na rozkoukání“, hned od první společné chvíle mu začněte říkat jak to u vás chodí a jaká jsou pravidla. Často totiž od lidí na procházkách slýchám: „...vzali jsme si pejska z útulku, kdoví co chudák prožil, on je teď tak vděčný za všechno, tak mu necháme pár týdnů na rozkoukání, aby si zvyknul a pak uvidíme“. Jenže pes to takhle nevidí. Co prožil nikdy nezjistíte, ale vězte, že on se tím vůbec netrápí. To jen, když se dostane do známé situace, zareaguje tak jak byl zvyklý. 

 

   Pes v nové situaci, v novém domově, v nové smečce, je naopak připravený zjistit, jak to v takové smečce chodí, kdo jí vede a jaká stanovuje pravidla. Když se to srozumitelně dozví, rád se podřídí, zklidní ho to a bude spokojený. Když mu ale nikdo nic takového nesdělí, bude chvíli tápat a snažit se pravidla otestovat a když ani pak nic nezjistí, zavede si pravidla svoje. Nejspíše ta, na která byl zvyklý dřív, v původním prostředí. A tahle pravidla začne vnucovat i nové smečce. Vám. A vám se pak začne zdát, že pes je nevychovaný, nečistotný, ničí věci, nehlídá si vás na procházce ale utíká za psy nebo honí zvěř, případně se při nějakém zvýšeném tlaku na něj zkusí proti vám i otočit. Proto tohle nedopusťte, snažte se mu od první společné chvíle citlivě ale rozhodně a důsledně sdělovat, jaká pravidla platí u vás. Jako už v několika minulých článcích v téhle souvislosti připomínám, že narozdíl od člověka, není pro psa nejdůležitější vzájemná láska, ale důležitější jsou respekt a důvěra, láska následuje až po nich.

 

   Pokud to jde, snažte se jet pro psa hned ráno, nebo alespoň dopoledne, abyste měli do večera co nejvíc času. A na další dny si vezměte pár dní dovolené, nebo si pro pejska jeďte v pátek, před víkendem.

 

   V rámci možností si už v útulku všímejte, jak se pes chová, k vám, ostatním lidem a k ostatním psům. V útulku bývá dost vypjatá atmosféra (je to dáno podstatou věci, čím větší útulek, tím hůř, a zaměstnanci útulku za to nemohou) a pes, který se bude chovat neklidně tam, možná bude v běžném životě naprosto vyrovnaný, ale pokud se váš vyhlédnutý pes bude chvat i v útulku poměrně klidně, je velká šance, že jste si vybrali opravdu dobře.

 

   Když už svého nového pejska máte na vodítku a odcházíte z útulku, dejte mu co nevětší šanci pochopit, co se s ním děje, že jste ho neukradli a nevystřelili kamsi na Měsíc, ale že se jen přesunuje do nového domova. Nejpřirozenější cestou by pro něj byla cesta pěšky, tak by nejlíp pochopil stav věcí, protože pro psy je společná chůze nejdůležitějším zaměstnáním a relaxací. Ale to většinou, vzhledem ke vzdálenostem, nejde, bude potřeba tu cestu zvládnout autem, tramvají nebo vlakem. Proto mu chůzi do nového prostředí aspoň nasimulujte. I když vaše auto stojí o pár metrů vedle, vydejte se společně na aspoň tak půlhodinovou procházku. Jděte bez zjevného cíle, se psem na vodítku, chtějte od něj, aby vás prostě následoval. Kdyby od vás občas přijal pochvalu a vzal si pamlsek, tím lépe. Procházku zakončete co nejrychlejším nastoupením do auta a jeďte. Když přijedete do místa vašeho domova, nechoďte se psem rovnou domů. Dejte ho zase na vodítko a jděte na druhou polovinu seznamovací procházky. Zase jděte bez cíle tam, kde se vám to líbí, pejsek by vás měl následovat.

 

   Jestli máte zahradu, zakončete procházku na ní, pokud nemáte, zajděte cestou na nějaké psí hřiště, nebo si domluvte půjčení zahrady někde v okolí. Důležitý je oplocený prostor, který je pro psa bezpečný a v tu chvíli nový. Tam mu dejte volno z vodítka, někam si sedněte a čekejte. Měli byste sledovat jeho chování, hlavně ve dvou bodech: tendenci se vás držet nebo naopak se snažit někam utéct, či dokonce se dostat ven za plot, a schopnosti psa se při vašem klidu sám uklidnit, lehnout si, čekat a odpočívat. Tohle jsou totiž dva nejdůležitější úkoly na první dny, navazování co nejtěsnějšího vzájemného kontaktu a schopnost uklidnit se a odpočívat. Jsou to i dvě nejdůležitější sdělení psovi. „U nás se vyžaduje kontakt s vedoucím smečky a klid“. Možná si váš pejsek po pár desítkách minut lehne sám, možná mu budete muset pomoct a naznačit mu, aby si lehl, třeba i opakovaně. Nespěchejte, dejte téhle fázi čas, už tady se o svém úplně novém pejskovi dozvíte spoustu užitečných věcí.

 

   Pak teprve vezměte psa domů. Pokračujte stejně, jako před tím venku, ale máte navíc ještě jeden úkol. Protože nevíte, jak je na tom pes s čistotností, doporučuji vám v prvních dnech, k němu v tomto ohledu přistupovat jako ke štěněti. To znamená, choďte ho venčit po každém probuzení, po jídle, případně i po intenzivní hře a pokud je vzhůru a nenastane žádná z předchozích možností, tak choďte ven každou hodinu. Během pár dnů zjistíte, jak to pejsek s čistotností má a hladce tak předejdete případným nepříjemným nehodám a jejich úklidu.

 

   V průběhu prvních nocí, je dobré mít pejska u sebe a pod kontrolou. Já mu dávám pelíšek k naší posteli těsně vedle mne. K noze postele přivážu vodítko a pejsek spí připnutý na vodítku. Má dostatek volnosti v rámci pelíšku, v rozsahu vodítka, a při tom nemůže jít někam do kouta místnosti se případně vyvenčit nebo se jít bavit kousáním našich pantoflí. A ve svém pelíšku se nevyvenčí ani štěňata. Přitom, kdyby v noci pes opravdu potřeboval ven, má hodně možností, jak mě vzbudit a říct si o to. I to by byla důležitá informace.

 

   Dál se pak spolu učte všechny obvyklé věci, jako s každým jiným psem. Stejně jako v případě čistotnosti předpokládejte, že pes nic neumí a začínejte se vším od začátku. Když zjistíte, že to opravdu neumí, budete na dobré cestě, o pomyslný krok před psem, a budete si hned od začátku rozumět. A když zjistíte, že už tu věc umí od dřív, bude jen dobře. Rychle tím projdete a vrhnete se na další výcvik.

 

Tak vám k tomu, do spokojeného společného života, držím pěsti.

 

                                                                                                                      Ivan Benda