Když už si někdo z lidských nebo zvířecích členů rodiny přinese, domů klíště - co dál?
Klíště obecné (lat. Ixodes ricinus) je přenašečem řady onemocnění, v našich podmínkách se jedná zejména o klíšťovou encefalitidu nebo boreliózu. Podrobnější informace o rizikových oblastech naleznete např. na webových stránkách Státního zdravotního ústavu. Nesmíme při vycházkách opomenout použít repelentní přípravky a po procházce sebe i ostatní řádně prohlédnout.
S obranou proti klíšťatům pomohou i éterické oleje s repelentními účinky nebo přípravky, které je obsahují. Pro psy je osvědčená kombinace přípravků FAUNA SPOT, KANUSPOT, INSI SPRAY a HY-INSI, pro sebe pořiďte ANTIINSEKT SPRAY. Řada chovatelů však před procházkou používá pro přestříknutí oblečení už uvedený INSI SPRAY, který má velmi příjemnou vůní citronely.
· Klíště je potenciálně infekční materiál. Vytažení klíštěte bychom měli provádět v ochranných rukavicích.
· Osvědčilo se nám na klíště před vytažením nakapat FAUNA SPOT. Ranka následně nesvědí a dobře se hojí.
· Nástroj určený k vytažení klíštěte po použití dezinfikujte (vhodné jsou speciální háčky nebo karty na klíšťata, ale lze použít i pinzetu nebo zvláštní kleštičky).
· Není potřeba klíště vytáčet a řešit, na kterou stranu s ním točit – na svém ústrojí nemá žádný závit.
· Doporučená likvidace je spláchnutí např. v ubrousku do WC nebo spálení na nehořlavém podkladu. Pokud se potřebujete zbavit většího počtu, použijte malou nádobku s lihem nebo lihovou dezinfekcí, v níž dojde k usmrcení klíšťat (na rozdíl od vody).
· Pro dezinfekci ranky po jeho vyndání zvolte DESINF, následně zakápněte antimikrobiálně působícím éterickým olejem z LEVANDULE nebo KANUKY.
· Nevhodné je rozhodně rozdrcení klíštěte nebo rozmáčknutí mezi nehty – právě z důvodu infekčnosti. Při vytahování není doporučována aplikace olejů, což bylo někdy dříve zmiňováno.
Pro aktivitu klíšťat je limitující teplota půdy 5 až 7 °C, proto už za teplejších únorových dní můžete na vašem psím nebo kočičím mazlíčkovi tyto parazity objevit. Oblasti výskytu nejsou dány pouze průměrnou roční teplotou a vhodným prostředím, ale i vlhkostí. Klíšťata nemají ráda sucho, proto je jejich aktivita za suchého léta nižší. Nejvíce aktivní jsou ve střední Evropě v období května až října s nejintenzivnějším výskytem během června a září/října. Vlivem klimatických změn se vyskytují i ve vyšších nadmořských výškách než v předchozích letech.
Životní cyklus klíštěte sestává ze tří vývojových stádií: larva, nymfa a dospělec. Samička se pro produkci vajíček potřebuje (stejně jako každé stádium pro vývoj v další stupeň) nasát krve z hostitele. Přechod mezi stádii trvá přibližně jeden rok. Na člověku i zvířatech můžeme objevit jak dospělce, tak nymfu, která je menší a má pouze 6 nohou (na rozdíl od dospělce, který má nohou 8).
.jpg)
